TJ Sokol Kněžpole : TJ Slavoj Jarošov

MUŽI| Ostudný debakl! Tak těmito slovy by se dalo popsat nedělní trápení našich fotbalistů, kteří se postavili klukům z nedalekého Jarošova...Více než výsledek nás ovšem mrzí předvedená hra. I když jsme měli v nohách páteční pohárový zápas a trápí nás celkem marodka, mysleli jsme si, že derby pro nás dopadne daleko lépe. Bohužel jsme se podřídili hře soupeře, který nám dělal problémy jednoduchými míči za naše stopery, chodil do soubojů. Vzadu jsme bohužel udělali elementární chyby, Jarošovu jsme branky nabídli sami a vítězství jim strašně usnadnili. Hosté šli velmi rychle do vedení. Centr ze stany proletěl celým malým vápnem a jeden z hostů míč uklidil do sítě. Inkasované brance předcházela naše akce, kdy jsme ze šestnáctky trefili tyč. Vzápětí jsme však inkasovali. Chtěli jsme diváky potěšit dobrým výkonem, ale herně se nám nedařilo. Udělali jsme další chyby a v rozmezí pěti minut jsme soupeři darovali další branky. Ve 44. minutě jsme faulovali a z penalty dostali čtvrtý gól, což byl pro nás pomyslný hřebíček. Místo toho, abychom balon dali nahoru a šli do přečíslení, tak ho nesmyslně vracíme zase zpátky, chyb ale bylo daleko víc. Po přestávce jsme chtěli hru zjednodušit a potěšit skvělé fanoušky. Hlavně mládežníci nás zase fantasticky podporovali, moc radosti jsme jim ale neudělali. Derby se má hrát na krev, nadoraz. Tím, že nikdy nemá favorita, tak jsme ho měli odjezdit, odmakat. Na utkání by se každý z klukům měl těšit. Ti naši mi přišli strašně odevzdaní. S výsledkem jsme chtěli něco udělat, ale hráli jenom po šestnáctku. Nedařilo se nám vůbec. Kombinace vázla, pokazili jsme spoustu přihrávek. Za celý zápas jsme vystřelili snad jenom dvakrát. Chybělo nasazení, jedinou žlutou kartu jsme dostali za řeči. Bohužel Jarošovu jsme nebyli důstojným soupeřem. Musíme se všem lidem, kteří nás přišli podpořit, nejen za výsledek, ale především za výkon omluvit. Za nás byl neakceptovatelný. Kluci po pátečním postupu do finále asi měli hlavy v oblacích. Spadli jsme tvrdě na zem. Snad si to hráči vezmou k srdci a příště odevzdají na hřišti mnohem víc. Pořád nemáme moc bodů a nechceme mít sestupové starosti. Ještě musíme zabrat, ať se nedostaneme do nějakých problémů a finále si mohli za tři týdny společně užít. Chyběl nám Valenta, Šimík a Belák, Maršálek nastoupil se zraněním.